Vítej zpět

30. dubna 2010 v 16:05
Ach ano , tp je doba co jsem nenapsala.Mám omluvu - zapomenuté heslo.Nebo spíš né heslo , zkrátka blog ukazoval že to píšu špatně . Tak jsem to zkusila ještě jednou a vida : jde ! Tak uvidíme na jak dlouho.Pokud mi blog pujde, musím se podělit o hafo zážitků
 

Smutná zpráva - Bob nás opouští

4. března 2010 v 21:20 |  My Chemical Romance
I když jste tohle četli už všude a tato zpráva je potvzena . Musím jí sem dát.
Smutek dnes držíme za Boba Bryara který se rozhodl uprostřed prací na nové desce - následníkovi tolik ověnčovaného The Black Parade opustit skupiny My Chemical Romance do které se přidal v roce 2005 v Japonsku.

Bob nám bude chybět protože i když nebyl nejvýraznějším členem kapely , schovával se fotoaparátům i kamerám měl v srdcích chemických fanoušků své skálopevné místo a myslím že jsme všichni měli rádi ne-li milovali jeho blbnutí za bicíma i jeho občasné pohledy alá mědvěd probuzený ze zimního spánku či jeho otrávené pohledy.Tohle byl náš Bob kterého jsme měli rádi a nikdy tomu nebylo jinak.Tichá voda břehy mele.

Musím říct že byl mým nejoblíbenějším členem i když se to říká těžko ... Dnes , zítra - držíme smutek za Boba Brayra.
Ale přeji mu stěstí,zdraví a ať se mu daří. údajně odešel z kapely sám , takže má asi nějaký záměr.Jeho nástupce není znám .

Už těď mi chybí , Mcr hledají třetího bubeníka ve své historii ...
So long Bobe , my tě máme rádi.....

bezejména

25. února 2010 v 18:03 |  Moje Tvorba Básní
Tak daleko , až tam kam sahají mé vzpomínky Kam nedohlédne lidské oko Do míst skrytých ve snech Je to dost daleko abych unikla tvé moci ? Skočila jsem do moře Abych utopila své myšlenky Ale málem mě to stálo život Chtěla jsem je spálit Ale skoro jsem sama uhořela Není cesta abys žila a zároveň zemřela A bude to navěky Tanec po střípcích vzpomínek Žij tak abys byl šťastný Ale lehčí je říct : nedokážu to Je to jakoby navěky usnul Ale tvé srdce stále tlouklo Jestli to bude znamenat že mám chodit ranní rosou Budu šťastná věř mi Je jedno jestli mi vítr zcuchá vlasy A půjdu blátem Protože štěstí není ke koupení
 


Today - Happy

16. února 2010 v 12:24 | scary
Zdravím , v pondělí a dnes jsem byla doma kvůli chřipce i když se už od včerejška cítím dobře .
Ráj na zemi , zítra mám jen 6 hodin a k tomu máme 2 hodiny těláku , dvě informatiky , sloh … a tu matiku nějak přetrpím .
Valentýn je konečně za námi - jak já tohle nesnáším . Budiž , Halowen má nějaké ty kořeny v tradici , i u nás .
No to jen moje poznámky .

Sama? už nechci být

10. února 2010 v 20:45 | scary |  Svět kolem mě ...
Proč nemám takové přátelé jako ostatní . Se kterými bych šla na koncert nebo se v pátek odpoledne šla bavit do čajovny a nebo si sednot domů , seledovat společně přiblblé filmy nebo dojáky . Komentovat je a brečet. Nikoho takového bohužel nemám ... Na sobotním koncertě jsem seděla u stolu sama , cítila jsme jak se na mě lidi dívají . Ti co měli partu přátel a vesel se o přestávkách bavili . A je mi líto že nemám nikoho skomu bych mohla říct o svých problémech , nedokážu to protože k ni nemám dost silný vztah . A chybí mi někdo s kým bych mohla kecat stovky hodin a pořád bychom si měli co říct. A to mi chybí . Myslím že potřebuji přítelé . Je kruté přiznat si že nemám přátelé . Mám jen kamarády . A tohle je špatně :-( Takže , tento rok si chci najít přátelé nebo prostě někoho kdo by mě měl stejně rád jako já jeho . Tohle byl jen můj vylévací článek časem se to spraví . Scary

Mko 6.2

7. února 2010 v 20:09 | scary |  Já, já , já - jenom já !
Recenze na koncert v M-klubu 6-7.2 2009 Ze začátku než přejdeme k samotnému hodnocení moje malá poznámka : v nadpisu , jak jste si ráčili doufám všimnouti je psáno 6.2 až 7.2 protože jsme to protáhli asi o půlhodinku půlnoci . Nejdříve hráli Gap in the story , kteří nejsou vůbec špatní a pokud si je chcete pustit můžete je najít na Bandzone . Následovali Johny Said The Number , kvůli kterým jsem se vydala do mka navzdory psímu počasí , kluzké vozovce atd… Skákala jsem , odvázala se . Narážela jsme do úplně neznámých lidí a oni do mě , dostala jsme se úplně do kotle . Pár lidí se pokoušelo o nošení na rukou čemuž jsme se vyhnula aby se mě nebyl mastný flek . Kvůli svojí tělesné konstituci jsem letěla po každém zásahu či střetu přes půl klubu . Tohle prostě musíte zažít , nedá se to slovy popsat . Zde najdete bandzone : http://bandzone.cz/johnysaidthenumber PS: Donesla jsme si domů dva plakáty ale už mám jen jeden , protože moje drahá pětiletá sestřička , které se jen tak mimochodem JSTN (Johny Said The Number) má velmi ráda si jej nalepila do pokoje.

Scary butterfly

6. února 2010 v 14:36 |  Já, já , já - jenom já !
Hluboce se omlouvám všem , kteří jsem stále chodí . No pokud to někdo je …. Teď jsem měla jarní prázdniny ale co naplat , rodiče mi na krk pověsili sestru . byla jsem3 na lyžích a je kupodivu že mám stále všechny čtyři končetiny a to dokonce né pohřbené v gáze ale přežily celkem bez ujmy (nepočítám extra bolest další 2 dny po lyžování,otok,a křečáky) Patálie je v tom že musím podat přihlášky . Ach já vím školy ale jestli mě přijmout - to je ve hvězdách .Aspoň že už se nemusím tak dusit učením . Radostná zpráva je že dnes jdu navštívit zdejší m-klub . Hrají 3 skupiny ale tomto článku jsem chtěla upozornit na jednu z nich . Velmi nadějní Johny Said The Number . Jejich bandzone : http://bandzone.cz/johnysaidthenumber Stojí za to si je poslechnout tak si je stoprocentně pusťte . Dnes by už stačilo , ozvu se v týdnu .

TV

28. ledna 2010 v 20:34 |  Svět kolem mě ...
Nic si nedělejte s mého nesmysluplného článku , jen jsem se dožrala . Dívám se na televizi , no a jak už jsme si na NOVĚ zvykli , kdyby to šlo proložili by reklamami i zprávy a počasí . A fakticky mě vytočilo tohle : v každé druhé zku*vené reklamě se vyskytuje,vystupuje , no zkrátka všude vidíte "drsné"hopery či nějakou extra barbínu . Panebože , jak dlouho tohle potrvá , je to jako kříženec moru a španělské chřipky . Zlatá ČT ….

Mé myšlenky

9. ledna 2010 v 14:08 | scary
Už dlouho přemýšlím kdo vlastně jsme ? jaký jsme člověk .? Jak působím na ostatní ?
A čím dál víc zjišťuji že tohle nejsem vlastně já . Ta holka co sedí ve škole nejsem skutečně já .Ani ta co chodí do keramiky . Vlastně nevím kdy jsme sama sebou .
Moje vnitřní temnota mě najednou zžírá a chce víc a víc. Vše nač jsem byla kdysi hrdá teď zatracuji a snažím se skrýt . Jenže té temnoty je už moc a já se jí bojím . Jako bych byla zavřená v malé temné místnosti bez oken se svými špatnými vlastnostmi a démony .
Jako bych poslední roky slyšela jen pláč a vzlyky a svůj křik .
Pochopili jste co jsem chtěla říct ?

Nový rok

1. ledna 2010 v 1:18
Tak lidi , a mě je patnáct . Je to zvláštní pocit . Teda bylo - včera
No každopádně Š´tastný a Veselý nový rok . Pohodu , štěstí zdraví .
Aspoń Vám když mě se to nesplní . Rodiče se 5 minut před půlnocí pohádali , takže tati si ani nepřišel připít . Mamka brečela .Sestra taky a prostě blázinec.

Segra se mě snaží k tomu vyštvat z pokoje což se jí nepovede a brečí že nemá vlastní pokoj a tak . Já pokoj dostala až v 9 . A prostě že všichni ze školky mají vlastní pokoj . Nemají - keci .
Do toho se zapletletla babina a´t jí tam nechám na noc a já asi budu spát na zemi že ? No tak jsme se pohádali a dost hodně .



Takže rodina mi skazila narozeniny . Asi je přestanu slavit . Tohle už mě nebaví ....


Kam dál